Zajímavosti z rodokmenu
Co nás při hledání nejvíc překvapilo – nejstarší předek, spojené větve, řemesla a osudy.
-
Farář Švehlík. Kralický farář, který v 90. letech 19. století oddával prapradědečka Aloise Hoška a křtil prababičku Olgu, se jmenoval Tomáš Švehlík – stejně jako rod babičky Jiřiny. Jestli byl příbuzný, zatím nevíme (Švehlíků bylo v Kralicích hodně).
-
Dvojčata. Prapraprababička Cecilie Zdařilová (* 9. 3. 1871 v Kralicích) se narodila jako dvojče se sestrou Josefou. Josefa zemřela v jedenácti letech, 16. 9. 1882.
-
Farářův omyl. Když v lednu 1912 zemřel prapraprapradědeček František Hošek, farář mu do matriky nejdřív jako matku zapsal „Mariannu Daňkovou“ – jméno jeho vlastní manželky. Pak to přeškrtl a opravil na Veroniku Skroníčkovou z Dubu.
-
Smutný rok 1912. V Hrubčicích zemřeli v jednom roce dva Františkové Hoškové: v lednu sedmdesátiletý děd a v říjnu jeho dvacetiletý vnuk, bratr prababičky Olgy, na tuberkulózu.
-
Dvojí svatba v Hrubčicích. V červenci 1815 se v Hrubčicích brali v jeden den dva páry: Alois Daněk si vzal Magdalenu Hoškovou a její bratr František Hošek Aloisovu sestru Kateřinu Daňkovou. Rodiny Hošků a Daňků se tak propletly dvakrát – a o 48 let později, v roce 1863, si jejich vnoučata František Hošek a Marianna Daňková mohla vzít jen s církevním povolením, protože byli příbuzní ve třetím stupni. Vincencova svatba v Dubu (1837) potvrdila, že jeho rodiče byli právě František a Kateřina z té dvojí svatby.
-
Vdovec a za měsíc ženich. Prapraprapradědeček Jan Zdařil ovdověl v lednu 1868 a už 17. února si v Olšanech vzal o jedenáct let mladší Eleonoru Andresovou. Úmrtní list první ženy přiložil jako doklad ke svatbě.
-
Babička, která byla porodní bábou. Když v roce 1864 v Krčmani křtili praprapradědečkovu dceru Anežku Bálkovou, farář jako její babičku a dědečka zapsal „Mariannu roz. Schneiderovou“ a „Josefa Slepici“. Teprve křest samotné Františky Slepičkové (Drožďín 1835) a její svatba (1861) ukázaly, že rodiče se jmenovali František Slepička a Anna Zedníková. Schneiderová u toho opravdu byla – ale jako porodní bába. Stejně tak se v roce 1864 spletlo jméno druhého dědečka: místo Jana Bálka je tam Josef.
-
Svatba v osmnácti a devatenácti. Jan Bálek z Hodolan si v říjnu 1833 bral Anežku Veselou z Holic – jemu bylo 19, jí 18 let. Oba byli sirotci po otcích, a tak k svatbě potřebovali svolení poručenského úřadu.
-
Narozeni den po sobě, sezdáni o dvacet let později. Ignác Bálek a Eleonora Kalábová, předci v osmé generaci, se narodili v Hodolanech v létě 1779 – on 31. července v čp. 13, ona hned 1. srpna v čp. 9. V křestní matrice olomoucké fary u Panny Marie na Předhradí stojí jejich zápisy přímo pod sebou. V lednu 1800, oba dvacetiletí a oba už bez otců, se vzali.