Slovníček starých slov

Co znamenají stavy a povolání, která se v matrikách objevují. Kde je slovo v textu webu podtržené tečkami, stačí na něj najet myší nebo ťuknout – vede sem.

sedlák (Bauer)

Majitel celého selského gruntu – domu s polem a potahem (koně nebo voli). Na vsi nejvážnější stav, sedláci volili rychtáře a sedali v obecní radě.

láník, pololáník (půlláník), čtvrtláník

Sedlák podle velikosti gruntu. Lán byla stará míra půdy, na Moravě zhruba 15–25 ha podle kraje; pololáník měl polovinu, čtvrtláník čtvrtinu. I pololáník byl ve vsi zámožný hospodář.

rolník

Novější (19. století) slovo pro sedláka – hospodáře, který obdělával vlastní pole.

chalupník

Menší hospodář: měl chalupu a několik kusů pole, obvykle bez koní (oral kravami nebo si potah půjčoval). Stál mezi sedlákem a domkářem.

zahradník

Na vsi ne pěstitel květin, ale majitel domku se zahradou a malým kouskem pole. Přivydělával si prací u sedláků nebo řemeslem.

domkář (Häusler)

Měl jen vlastní domek bez pole (nanejvýš zahrádku). Živil se jako nádeník u sedláků, řemeslem nebo v dílnách.

podruh (Inmann, Inwohner)

Člověk bez vlastního domu – bydlel v nájmu („v podruží“) u sedláka nebo domkáře a pracoval za mzdu. Nejchudší vrstva vesnice.

familiant (Ansiedler)

Osadník, který dostal díl rozparcelovaného panského nebo klášterního dvora. Na Olomoucku takto vznikaly usedlosti od 80. let 18. století (tzv. raabizace). Familiant měl domek a malé hospodářství, platil vrchnosti nájem.

výměnkář

Starý hospodář, který už předal statek dětem a žil „na výměnku“: ve smlouvě měl zajištěné bydlení (často výměnkářskou světničku), jídlo, palivo a péči.

šenkýř (Schenk)

Hostinský, výčepník – čepoval pivo a kořalku v obecní nebo panské hospodě (šenku).

rychtář (Richter)

Představený obce, zhruba dnešní starosta. Jmenovala ho vrchnost, vybíral daně a rozsuzoval drobné spory.

kooperátor, kaplan

Pomocný kněz ve farnosti. Křtil, oddával a pohřbíval místo faráře, proto je jeho jméno v matrikách často.

porodní bába (Hebamme)

Porodní asistentka. Od konce 18. století se zapisovala do křestní matriky; musela mít zkoušku a přísahu.

měšťan (Bürger)

Plnoprávný obyvatel města s vlastním domem a měšťanským právem – na rozdíl od venkovských poddaných.

poddaný, robota

Do roku 1848 patřili venkované vrchnosti (panství, klášteru). Museli na ni pracovat (robota) a k sňatku nebo odchodu potřebovali její svolení.